Upravit stránku

Vítězství ve Velké pardubické vám otevře i dlouho zavřené dveře

Peter Gehm je německý dostihový jezdec, který na začátku tisíciletí sbíral cenné triumfy i na pardubické dráze. Ve Velké pardubické zvítězil čtyřikrát – v roce 2001 v sedle Chalca, o rok později s Maskulem a pak přišlo v letech 2003 – 2004 vítězství s jednou z hvězd legendárního dostihu Registanou. Na sklonku roku 2004 ho však potkalo při tréninku zranění, které jej připoutalo na vozík. Letošní Velkou pardubickou si ale ujít nenechal.

Rozhodl jsem se na poslední chvíli, že přijedu, protože je to pro mě vždy složité. Je to tu nádherné. Všichni se tu ke mně chovají mile a přátelsky. Ale když jsem tady, všechny ty vzpomínky z dob, kdy jsem býval žokejem a vyhrával, se mi vracejí, a není úplně lehké to vše vstřebat.

Vyhrál jste Velkou pardubickou celkem čtyřikrát. Které to vítězství je nejcennější?
Asi nejvíce si pamatuji to druhé vítězství, poprvé jsem vyhrál s Chalcem, chtěl jsem na něm jet i podruhé, ale byly tam nějaké problémy, a protože jsem se přátelil s Jiřím Kameníčkem, a ten měl velice ošklivou nehodu v Meranu čtyři týdny před Velkou pardubickou, tak se mě zeptal, jestli mohu jet s Maskulem a já s ním jel. Vyhrál jsem poslední kvalifikaci před Velkou pardubickou, a proto jsem se rozhodl, že na něm pojedu i Velkou pardubickou. Vzpomínám si, že se to Josefu Váňovi vůbec nelíbilo a ani Čechům. Když jsme nastupovali, tak mě dokonce dav lidí vypískal. Pro mě to pak bylo takové zadostiučinění, že jsem vyhrál a dokázal jim, že mé rozhodnutí bylo správné. S Maskulem jsem vyhrál a pro mě osobně to byl úžasný den.

Je Velká pardubická pro zahraniční jezdce opravdu takový oříšek?
Je to hodně speciální, dráha není až tak obtížná, ale má svá specifika. Já to tu mám rád. Pro mnohé je to tu těžké, protože zahraniční jezdci musí vědět, kudy jet. Proto jsem sem vždy 3-4x do roka zajel, abych viděl ty podmínky, i co je nového a opět si vyzkoušel dráhu. Musím říct, že být tady a zvládnout to, to je vždy velká výzva a obrovský úspěch. Obzvláště pak, když rovnou vyhrajete Velkou pardubickou.

Proč si myslíte, že je pro jezdce Velká pardubická tak důležitá?
Povím Vám příběh. Byl jsem vždy velice úspěšný, ať už jako amatér či jako profesionál. Nikdy jsem však nedostal šanci startovat v Anglii. Poté, co jsem vyhrál Velkou pardubickou, jsem byl vždy na anglických dostizích vítán. Všichni totiž Velkou pardubickou znají, a prostě chtěli vidět toho chlápka, co Velkou pardubickou pokořil, a to dokonce čtyřikrát. Takže jsem dostal šanci jet i v Anglii a dokonce jsem tam i vyhrál. Svět je totiž malý, a když se vám podaří takový skvělý výkon a vyhrajete v takto prestižním dostihu, otevře vám to i dlouho zavřené dveře.