Upravit stránku

V Milovicích na bednu!
Trenérka Helena Blažková je z Taxis Gladiator Race nadšená.

Překvapila sama sebe. Trenérka dostihových koní Helena Blažková se totiž zcela spontánně přihlásila do extrémního běžeckého závodu Taxis Gladiator Race a šestým místem mezi ženami excelovala. Závod ji natolik nadchnul, že chce zkusit i další podniky seriálu Gladiator Race. A na jaře to chce v Milovicích dotáhnout až „na bednu“.

Proč jste do takového závodu vlastně šla?
Líbil se mi nápad propojení s Taxisem. A taky mě lákalo pardubické závodiště. Jsem trenérka dostihových koní a chtěla jsem to prostředí zažít na vlastní kůži.

A jak jste si ten Taxis užila?
Skvěle. Hodně lidí se tam na kraji zastavovalo a dívalo se dolů. Já to vzala hned zostra. Ve vzduchu jsem se ale trochu lekla, že jsem se odrazila moc a bála se, že dopadnu až za Taxis. Ale trefila jsem poslední matraci. Strach jsem neměla, užila jsem si to.

Která překážka byla nejtěžší? Jan Kratochvíl třeba říkal, že dostihové překážky byly oddychové, ale ty gladiátorské dělaly potíže…
Je pravda, že jsem gladiátorské překážky nikdy neviděla. Na kruhách jsem byla naposledy ve škole, kolíky mi nešly dávat a vyndávat, takže skoro všude jsem plnila hendikepy – ráčkovala jsem. Smála jsem se, že jsem byla nejrychlejší rak dne. Ale jsem narozená ve znamení raka, takže to asi tak mělo být (smích). Je pravda, že jsem druhý den hodně cítila ruce. Bylo tam hodně steeplechase skoků, hlavně na té protilehlé rovince, takže nebyl moc čas přefouknout… Ale tyhle překážky jsem trénovala u nás.

Která překážka vám dělala největší problémy?
Voda s pneumatikami. Když jsem tam přiběhla, popadla jsem tři svázané pneumatiky určené pro chlapy místo dvou a vrhla se do vody. V půlce jsem přemýšlela, jestli ještě mám nohy a vylézt na břeh a ty pneumatiky vytáhnout bylo fakt těžký.

Startovala jste až v těch pozdějších vlnách a viděla tak, co vás čeká. Nechtěla jste to vzdát, utéct?
Chtěla. Ale měla jsem ale velkou podporu, kluci (žokejský tým – pozn. red.) a další mě přišli podpořit, šli se mnou po trati, hecovali mě. Je pravda, že ta dráha už byla rozbitá a těžká. Příště chci startovat v elitní skupině a jít na bednu.

Pravda je, že svým výsledkem jste hodně lidem vyrazila dech…
Tím šestým místem jsem překvapila sama sebe. Po závodě jsem hned odjela a o výsledku vůbec nepřemýšlela. Až pak mi volali, že mám super čas. Je to fajn pocit. Dokonce mi kluci říkali, že příště mě chtějí do týmu (smích).

Takže jste propadla tomuto sportu?
Nadchlo mě to. Klidně bych takové závody běhala na všech závodištích. Je to super nápad. A už jsem se dívala i na další závod v Josefově, ale je to v zimě a já zimu nemám ráda. Ale na jaře v Milovicích to zkusím znovu a chci na bednu! Volali mi i profíci. Kdybych startovala v elitní skupině na začátku, třeba by to vyšlo už teď.

fotografie - autor Vladimír Valenta