Upravit stránku

V sobotu 1. července uplyne 20 let od úmrtí žokeje, od roku 1984 Pardubáka a také věčného smolaře Velké pardubické KAMILA KUCHOVSKÉHO. Na dráze pardubického závodiště jej připomíná pomníček umístěný nedaleko startu legendárního dostihu.
Vzpomínáme.

KAMIL KUCHOVSKÝ

Narodil se 27. června 1940 v Puklicích u Jihlavy. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Havlíčkově Brodě a potom odešel do Nemošic u Pardubic, kde v hřebčinci pracoval u dostihových koní, společně se známým a populárním Oldřichem Raisnerem a Františkem Sytným.

V roce 1959 získal amatérskou jezdeckou licenci a poprvé se v dostihu představil ve Velké poděbradské steeplechase, kterou v sedle Komandíra dokončili jako devátí. Toho roku ještě startoval dvakrát v říjnu na pardubické dráze s polokrevnou klisnou Furioso XVIII v rámcových dostizích mezinárodního překážkového mítinku, Kladrubskou cenu dokončili na sedmém místě a o týden později byli v Ceně Dunaje osmí.

Následující dva roky byl na vojně u pohraničníků, kde sloužil jako psovod.

V roce 1962 došlo ke sloučení nemošického hřebčince s kladrubským hřebčínem a Kamil se přesunul do Koles, kde byli připravováni kladrubští překážkáři.

Prvního vítězství dosáhl 16. června v roce 1963 na pardubické dráze, když s klisnou Novina vyhráli steeplechase na 3200 metrů, Cenu Semtína.

Další vítězství získal v roce 1965, kdy na závěr sezóny zvítězil dvakrát s polokrevným boleveckým Gimínem ve steeplechase ve Velké Chuchli.

V roce 1966 odešel z Kladrub domů do Jihlavy, kde připravoval a v dostizích jezdil koně školního statku.

Jeho čtyřnohými partnery tehdy byli London, Jantar, Héros a polokrevná Omega. S Hérosem koncem srpna zvítězili na pardubické dráze ve steeplechase.

Toho roku s Londonem poprvé startoval ve Velké pardubické a po pěti pádech dostih dokončili jako sedmí.

O rok později byli ve Velké s Londonem osmí a sezónu Kamil uzavřel vítězstvím ve Velké Chuchli ve steeplechase s polokrevnou Omegou.

V roce 1969 Velkou pardubickou s Londonem dokončili po třech pádech jako daleko poslední, devátí a váže se k tomuto trochu úsměvná vzpomínka, málokdo se může pochlubit, že když cválali cílovou rovinkou, celé závodiště stálo v pozoru a hrála se hymna, neboť v té chvíli už byli vítězové a umístění dekorováni.

V roce 1971 se Kamil přemístil na Slovácko, kde spolupracoval s jezdcem a trenérem Evženem Pindurem a v dalším roce již byl uváděn jako trenér několika koní JO SSM Kunovice.

Největších úspěchů zde dosáhl s ryzkou Nina, se kterou třikrát zvítězili, mimo jiné ve Velké steeplechase v Lysé nad Labem, několik umístění také získal s Jalcem, byli spolu dokonce čtvrtí ve Velké pardubické a nejcennějšího vítězství pak dosáhl v Pardubicích s polokrevným Vánek II, když zvítězili v Ceně Labe.

Další rok s Ninou opět několikrát zvítězili, v Ceně Slezska v Albertovci, obhájili Velkou steeplechase v Lysé, ale Velkou pardubickou nedokončili.

V roce 1973 Kunovice opustil a na dráze se objevoval sporadicky v sedlech xaverovských koní. Ve Velké pardubické startoval s klisnou Vilona z Křenůvek a dostih dokončili jako pátí.

Od roku 1974 Kamil pracoval v Mimoni, kde připravoval a jezdil překážkové koně Velkovýkrmen Zákupy. Zde měl výborné koně Metál, Silex, Kyb, Vigláš, Gamar, Polly Expres a další, se kterými získal celou řadu úspěchů.

S Kybem vyhráli Prvomájovou steeplechase v Lysé a byli druzí ve Velké pardubické.

Dvakrát zde byl Kamil šampionem jezdců v dostizích přes proutěné překážky.

V roce 1978 převzal i chuchelskou rovinovou stáj po nemocném Josefu Šachovi a v dostizích již tolik nestartoval, více příležitostí zde dostával Josef Bartoš, otec dnešní hvězdy „Big Joe“ Bartoše mladšího.

V roce 1983 odešel z Mimoně do Slušovic, kde byl hlavním trenérem Ing. Václav Chaloupka a Kamil převzal přípravu několika překážkových koní. Dobré výsledky zde měl s klisnou Akva a s Mohamedem. Ve Velké pardubické pak startoval v sedle slavkovské klisny Madia a překvapivě získali páté umístění.

Od roku 1984 Kamil natrvalo zakotvil v Pardubicích, kde připravoval koně JZD Živanice a později i Motešíc a JZD Březůvky, v jeho péči byla i pozdější vítězka jubilejní sté Velké pardubické, klisna Libentína. V dostizích startoval i v sedlech koní jiných stájí, např. Oseva Bezno nebo St.st.Benešov.

S Dukátem zvítězil v Pardubicích ve Steeplechase Lancastera, což byl kvalifikační dostih pro Velkou pardubickou, s Vemjanem vyhráli Velkou karlovarskou steeplechase.

Velkou pardubickou pak s Dukátem nedokončili. Naposledy ve Velké startoval v roce 1985 se Santosem a zdálo se, že Kamil konečně získá své nejvytouženější vítězství. Průběh dostihu tomu nasvědčoval, když v čele dostihu byli většinou Santos s Festivalem, ale v závěrečné fázi byl Santos se silami hotov a v posledních metrech jej předstihl ještě Paramon s Josefem Váňou a skončili třetí.

Ve Velké pardubické startoval 14x, jednou byl druhý, třetí, dvakrát čtvrtý a třikrát pátý. pětkrát se neumístil a dvakrát dostih nedokončil.

Naposledy se jako jezdec v dostizích představil v roce 1987 a o rok později ještě působil jako trenér. V překážkových dostizích za kariéru získal jako jezdec 45 vítězství a jedno v rovinovém dostihu.

Od roku 1989 se věnoval westernovým soutěžím, živil se také jako kovář a při pardubických dostizích působil jako rozhodčí a člen Dostihových komisí.

Ze vztahu s herečkou Lídou Vláškovou má Kamil v Pardubicích syna Ondřeje.

Po těžké nemoci umírá 1. července 1997.

Milan Tůma