Rozkvetlý Taxis a dojemná vzpomínka na osobnost dostihového sportu Jiřího Jandu

Sváteční dostihový den konaný 8. května byl nejen sportovním mítinkem, ale také vzpomínkou na výraznou osobnost dostihového sportu. Památku a odkaz MVDr. Jiřího Jandy si na Pardubické závodiště přišly připomenout stovky lidí. Rodina si také převzala z rukou prezidenta Jockey Clubu cenu pro Jiřího Jandu in memoriam.

MVDr. Jiří Janda byl nejen dostihovým trenérem, ale také jedním ze zakladatelů Dostihového spolku, jeho prvním ředitelem a později také správcem dostihové dráhy Pardubického závodiště. Navždy odešel vloni na podzim po skončení dostihové sezóny, a tak se s ním veřejnost přímo na hipodromu loučila se startem nové překážkové sezony.

Krátce před startem hlavního dostihu, který se běžel mimo jiné jako Memoriál MVDr. Jiřího Jandy, se v cílové rovině odehrál krátký a dojemný ceremoniál. Jockey Club ČR udělil Jiřímu Jandovi Cenu za dlouholetý přínos dostihovému sportu in memoriam. Ocenění z rukou prezidenta Jockey Clubu ČR Jiřího Charváta převzala manželka Jiřího Jandy Naďa společně s dcerou Annou. „Člověk by se měl snažit, aby po něm něco zůstalo. Jirkovi Jandovi se to beze zbytku podařilo. Byl, je a zůstane jedním z tvůrců závodiště. Skromným, ušlechtilým a pracovitým,“ zavzpomínal Charvát na muže, který pro něj v Holičkách u Heřmanova Městce trenérsky připravil výbornou rovinovou klisnu Kolymbii, nebo ve Velké pardubické umístěného Bejruta či Aspiranta. Jako trenér Jiří Janda zaznamenal vítězství i s Gimtem či Balú, kteří uspěli v Československém derby, resp. St.Legeru.

Po skončení dostihového programu se dráha otevřela široké veřejnosti. Zástupci přátel, kolegů i širší veřejnosti se vydali k Taxisovu příkopu. Do jeho živého plotu umístili květiny a Taxisův příkop tak na památku Jiřího Jandy rozkvetl. Zazněl také spontánní potlesk, který byl velkým poděkováním muži, jehož jméno bude s Pardubicemi nadobro spjato.

O JIŘÍM JANDOVI
MVDr. Jiří Janda byl jedním z iniciátorů založení Dostihového spolku a.s. a v letech 1993 – 1997 jeho ředitelem. Spolu se svými kolegy se zasloužil o zachovaní Velké pardubické v kritických 90. letech. Na dostihové závodiště se vrátil v roce 2012 v roli správce dostihové dráhy s cílem zvýšit její úroveň a bezpečnost. Rodák z Vojic na Jičínsku vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně a už jako student 4. ročníku podepsal pracovní smlouvu s Hřebčínem Napajedla, kde se připravoval na dráhu trenéra dostihových koní. Po základní vojenské službě v roce 1980 přišel do Pardubic, kde trénoval koně pro napajedelský hřebčín. V roce 1991 se osamostatnil a po roce 1996 vybudoval vlastní tréninkové středisko Holičky u Heřmanova Městce.