Je to letitá tradice. Setkání vítězů Velké pardubické si nenechali při mítinku I. kvalifikace na 132. Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou ujít zejména starší zástupci. Ty mladší tu zastupoval Josef Bartoš.
„Snad nebudu moc chodit pěšky,“ přál si Josef Bartoš při setkání se staršími kolegy. Pády se mu třetí květnovou sobotu vyhýbaly, i tak toho ale nachodil dost. Dělal vodiče dceři Lindě, která bojovala o vítězství v dostihové Pony lize a ve svém doběhu skončila druhá.
To jeho trenér Josef Váňa se mezi vítězi zdržel déle, stejně jako Libor Štencl. Nezapomenutelným dostihovým zážitkem je pro nejednoho dostihového fanouška soupeření právě dvou výše uvedených jezdců. Porazí opět Železník Formana, nebo odolá tempař Forman závěru ryzáka ze Světlé hory? Ačkoli se Libor Štencl s Formanem vítězství ve Velké pardubické nikdy nedočkal, cíl slavného dostihu proťal jako první a zároveň jediný v roce 1993 s Rigolettem.
Na tribuně se živě diskutovalo, ale když se z vysílačky začaly ozývat škrty a změny v jednotlivých dostizích, rázem bylo slyšet jen listování dostihovým programem. „Jako za Waksmundskýho,“ vzpomněl jeden z pamětníků praktiky bývalého letitého ředitele chuchelského závodiště.
Jakkoli už mají někteří zdravotní potíže, jakmile se koně objevili na dráze, opřeli majitelé své hole a hůlky a bedlivě sledovali, jak si mezi skoky povedou jejich nástupci.
„Dostihy jsou rychlejší, to každopádně. Jestli o hřebík? Aspoň o dva. Oračky už v současnosti nejsou tak hluboké, jakmile se někdo nedostal na trávu a na jeden cvalový skok, tak v nich byl. Teď je to zatravněno až ke skokům, což je podstatně lehčí,“ komentoval stávající průběh dostihů František Vítek, dvojnásobný vítěz Velké pardubické s Koranem (1963) a Mocnou (1965).
Úpravy překážek schvaluje, problém nevidí ani v úpravě Taxisova příkopu, který skákali loni účastníci Velké pardubické poprvé.
„Dostihy byly dneska krásné, těsné doběhy, já si to tady vždycky užiju,“ řekl Vítek, který za své životní koně označil dvě legendární klisny Latinu a Arvu.
Na tribuně z dobrého výhledu sledoval počínání svého vnuka také účastník Velké pardubické Jiří Kocman. Sedmaosmdesátiletý vozataj Velkou pardubickou nikdy nevyhrál, ale dvakrát byl jejím účastníkem a v povědomí jezdecké veřejnosti se tento Kladrubák dostal jako vynikající vozataj spjatý s Národním hřebčínem v Kladrubech nad Labem.
Během setkání přijímal gratulace od svých kolegů, když jeho vnuk Jakub porazil v nejtěsnějším možném doběhu o nos vítěze Velké pardubické z roku 2019 Theophila. Dařilo se mu také s Lianelem a titul žokeje má na dosah.
+420 466 797 111
