Tři vítězství ukořistila na Pardubickém závodišti v sobotu 6. srpna němčická rodinná tréninková centrála Vocáskových. V sedle jimi trénovaných koní se třikrát prosadila stájová jezdecká jednička Adam Čmiel a trochu paradoxně se tento překážkový jezdec vyhoupl do čela šampionátu rovinových jezdců na Pardubickém závodišti. „Chtěli jsme zvítězit se všemi koňmi. To se povedlo a myslím, že právem,“ pochvaloval si sobotní výsledky Adam Čmiel.
V hodně sledovaném dvojkovém dostihu pro klisny jste zvítězil s Gianninou. Brzy jste proti ostatním soupeřkám nastoupil a Maková Panenka neměla šanci předvést svůj pověstný závěr.
Od trenéra bylo jasně dané ordre, že musím jet zepředu. Tahle měkká půda nám vyhovuje, počasí nám hrálo do karet – ona nemá ráda horko.
Klisna ale doposud běhala na kratších distancích. Neměli jste strach, jak prostojí o skoro kilometr delší trať, než byla zvyklá?
Nevěděli jsme, jak to zvládne. Mysleli jsme si, že je to kobyla na kratší vzdálenosti, ale teď nám dala odpověď, že s distancí nemá problém. Na hluboké půdě ukázala, že má obrovskou sílu a třídu.
Takže nelitujete, že jste ji stáhli trochu předčasně z rovinových dostihů?
Giannina byla na rovinách trochu hektičtější. Špatně snášela vstup do startovacích boxů. Přechodem na překážky jí vstupování do boxů odpadlo, ulehčilo a kobyla ukázala, že to bude na překážkách hodně dobrý kůň.
Kde ji nyní vidíte?
To je otázka na trenéra. Po tom dnešním výkonu se nabízí dostih pro klisny při mítinku Velké pardubické. Asi není jiná volba.
Co Kmotr? Před týdnem se proběhl v Karlových Varech v rovinovém dostihu, teď jste s ním zvítězil na překážkách…
Pro mě byl jeho výkon překvapením. Někdy se mu chce, někdy ne. Tréninkový dostih ve Varech mu pomohl trochu do chuti a v sobotu to ukázal. Šel krásně, jen jsem si ho hlídal, aby na skoky nešel doprava doleva. Jinak celou dobu utíkal sám a já se jen krásně vezl. Na oválu jsem seděl tam, kde trenér naordinoval. To se povedlo. Ještě jednou opakuji, pro mě byl jeho výkon překvapením a klobouk dolů před tím koněm.
Naarden prodloužil svoji letošní šňůru vítězství na rovinách na tři. Nepřejde už na skoky?
Naarden se má ještě hodně co učit a v tomhle mu tyto dlouhé rovinové dostihy jen pomůžou. Pokud se nám ještě vejde do dalšího rovinového dostihu, tak si myslím, že ho tam necháme. On sice skáče a bezvadně, ale jemu ty rychlé změny a přechody zatím nedělají moc dobře, takže si myslím, že ještě zůstane v bumperech. Třeba si na konci sezony zkusí nějaké skoky, aby si je osahal na příští rok.
Naarden Vás vítězstvím vyvezl do čela šampionátu rovinových jezdců na Pardubickém závodišti. To je trochu paradox pro vás jako překážkového jezdce.
To je kuriozní. To ani nevím, že něco takového je. Musím za to poděkovat i Naardenovi, je to můj tréninkový partner. Jeho jezdím jen já. Sedli jsme si spolu. On je takový specifický.
V čem?
Má takové svoje myšky, člověk si musí dávat pozor. Zároveň se mu do ničeho nesmí moc sahat a ordinovat mu něco. Chová se nevyzpytatelně. Udržuje mě pořád ve střehu.
Zmínil jste to trochu už po dostihu. Vážně si za hattrick dáte večeři v McDonaldu?
Něco romantického si necháme na později. Máme prostě s přítelkyní takový rituál a zajdeme si do mekáče. Mám to moc rád a těším se na to.