Připravili jsme pro vás KOŇSKOU ŠTAFETU. Štafetový kolík ale bude jen symbolický. Půjde o “zimní” seriál minirozhovorů, které mezi sebou povedou osobnosti dostihového světa. Mají za úkol odpovědět na čtyři otázky a vybrat si kolegu, kterého se zeptají na co budou chtít.
Dnes se podíváme koním na zoubek. Teda obrazně řečeno. Jan Papoušek totiž otázky posílá JOSEFU DUŠKOVI, bývalému jezdci a dnes koňskému zubaři…
Proč jsi začal jezdit dostihy a jak ses vůbec dostal ke koním?
Lákalo mě to odmalička. Jako malému dítěti se mi líbily obrázky z dostihového prostředí. Takže to byl můj sen. Ale začal jsem relativně pozdě. Až když jsem šel po základce na školu, přihlásil jsem se tam do jezdeckého klubu. Bylo mi 14 a už jsem měl trochu volnější režim, rodiče mě totiž na základce nechtěli ke koním pustit. Tři roky jsem chodil na jízdárnu a pak už se to rozběhlo. Asi to ve mně bylo vždycky. Dědové mě na dostihy brali, takže mě to vždycky lákalo.
Měl jsi nějaký vzor mezi překážkovými jezdci a kdo to byl?
Vzor mezi překážkovými jezdci? Asi bych měl říct Honzu Papouška, že jo, když mi ty otázky poslal. (Na konci sluchátka je slyšet hurónský smích). Pravdou ale je, že v tu dobu jsme všichni sledovali, jak se jezdí v Anglii. Tahalo se to sem na videokazetách a Honza byl vzorem. On byl šikulka, jezdil v krátkých píglích i koně měl vždycky dobře připravené, také v paddocku vypadali dobře. Takže Honza. Mám tě rád, Papagáji 
Proč jsi s dostihy skončil?
Už toho na mě bylo moc. Hlavně váha byl problém, byl jsem těžký a nechtělo se mi hubnout. Navíc jsem neměl tolik jezdeckých příležitostí, nedostával jsem dobré koně, takže jsem to vzdal a konečně jsem se najedl
Co tě v současnosti baví a čemu se věnuješ? Kdy si konečně koupíš psa?
Mě moc chytla myslivost, zrovna teď jsem po honu. To je po koních moje druhá vášeň. Koně mám přes den v práci, jak jim ošetřuju zuby. U nich už si hlavu nevyčistím, takže volný čas trávím v lese. Teď jsem různě po honech a na naháňkách. Psa plánuju snad už na příští rok. Samozřejmě že loveckého, ale to víš, já už o tom dlouho mluvím. Hodně to spolu probíráme. Na psa musí mít člověk čas a já jsem pracovně hodně vytížený, ale teď to vypadá, že to klapne.
foto: Jiří Sejkora
Další díl ve středu 21. prosince
+420 466 797 111
