Koňská štafeta: Na trati je správce dostihové dráhy Václav Žižka

Připravili jsme pro vás KOŇSKOU ŠTAFETU. Štafetový kolík ale bude jen symbolický. Půjde o “zimní” seriál minirozhovorů, které mezi sebou povedou osobnosti dostihového světa. Mají za úkol odpovědět na čtyři otázky a vybrat si kolegu, kterého se zeptají na co budou chtít.

Štafetový kolík se vrátil na naše závodiště. Přesto ale v cíli nejsme, i když už pro vás máme připravených jen pár dílů. Do jedné z posledních etap vbíhá správce dostihové dráhy VÁCLAV ŽIŽKA, kterého si jako svého respondenta zvolila trenérka Hana Kabelková. A to nejen proto, že jsou přátelé. Trenérku vítěze Velké pardubické zajímají i novinky z pardubické dráhy…

„Nepovažuji se za osobnost dostihového světa. Jsem ale velmi potěšen, že můžu být součástí týmu a převzít štafetový kolík. Výzvu přijímám,“ hlásí předem Václav.

Jaké novinky letos chystáte na Pardubickém závodišti?
Už brzo se je dozvíte oficiálně, ale tou největší změnou je asi prodloužení sezóny od dubna do listopadu. Trochu se změní systém kvalifikací na Velkou pardubickou. Taky jsme požádali o přidělení pořadatelství Ceny Zimní královny pro dvouleté klisny. Co se týká dráhy, pokračujeme v opravách vybraných překážek. Vloni se osvědčil způsob úpravy přechodů mezi oranicí a trávou, tak v tom chceme pokračovat – pokud to počasí dovolí. Největším oříškem je stáří živých plotů v překážkách a jejich obnova. Už na podzim jsme odstranili staré dřeviny a nálety v plotech a do prázdných míst vysázeli nové předpěstované tříleté sazenice. Dohromady jich bylo 160. V letošním roce v tom chceme pokračovat.

Jaké emoce v Tobě vzbuzují dostihy a co se Ti na nich nejvíce líbí?
Vezmu to od dostihové dráhy. S panem ředitelem dráze říkáme „naše zahrádka“. Ale jakmile přijedou koně a vypukne ten dostihový šrumec, mění se zahrádka v úžasné místo a závodiště s unikátní atmosférou. Prošel jsem mnoha jezdeckými disciplínami, každá má svoje kouzlo, ale nikde není taková atmosféra jako u dostihů. Pokud člověk chce vnímat emoce, dostihy si užije o to víc. Mám to štěstí, že můžu být v průběhu dostihového dne na dráze. A o to jsou ty emoce větší a krásnější. Pro mě jsou mezi jezdeckými sporty právě dostihy nejvíc fascinující co se týká umění i odvahy koní a jezdců. Málokterá jezdecká disciplína navíc má tak nádhernou diváckou kulisu.

Co by sis přál pro Pardubické závodiště, kdybys měl volnou ruku a neomezeně financí?
To je krásný sen, ale radši si sním své sny s nohama na zemi, aby se mi mohly některé z nich splnit. Dostihy jsou samozřejmě prioritou číslo 1, máme tu ale mnoho prostor mimo dostihovou dráhu, které bychom mohli využít. Pokud bych se nechal unést do výšin, chtěl bych z Pardubického závodiště vybudovat centrum jezdeckých disciplín nejenom v rámci České republiky, ale i Evropy. A k tomu je potřeba dokončit rekonstrukci vnitřních stájí, parkurového kolbiště a také opravit stávající zázemí pro diváky. A pokud můžu dál snít, tak postavit novou tribunu B. Chtěl bych nabídnout závodiště i pro jiné jezdecké sporty, aby investice třeba do rekonstrukce stájí byly co nejvíce využity. Dostihová dráha je v relativně dobrém stavu, ale i tady bychom potřebovali spoustu věcí udělat – přál bych si mít kouzelný proutek a například vyměnit všechny živé ploty v překážkách za jeden den.

Jo, to byl krásný sen…

Jak a kdy jsi se dostal ke koním? Měli jste to v rodině, nebo jsi také tzv. „černá ovce“ rodiny?
Jsem černá ovce. Otec mě odmala vedl k lyžování. Velká část naší rodiny se věnuje profesionálně i amatérsky letectví, pouze já se úplně náhodou ve svých jedenácti objevil v Hradeckém jezdeckému klubu. Od rekreačního ježdění jsem se posunul k závodnímu parkurovému ježdění až na úroveň Mistrovství České republiky. Pak jsem se dostal k všestrannosti a právě tahle disciplína mě přivedla do Pardubic na závodiště – nejdřív jako jezdce, pak stavitele tratí pro všestrannost. To byl ten moment, kdy jsem si tohle závodiště zamiloval. A když jsem tu večer zůstal sám a promýšlel tratě, objevil jsem zdejší genius loci. Shodou okolností jsem se stal správcem dostihové dráhy a já se v té práci opravdu našel. Mám to štěstí, že patřím k těm lidem, co chodí do práce rádi a práce je baví.

Další díl v úterý 7. února 2023

bonus veren siteler