Koňská štafeta: Na trati je vítěz Velké pardubické František Zobal

Připravili jsme pro vás KOŇSKOU ŠTAFETU. Štafetový kolík ale bude jen symbolický. Půjde o “zimní” seriál minirozhovorů, které mezi sebou povedou osobnosti dostihového světa. Mají za úkol odpovědět na otázky a vybrat si kolegu, kterého se zeptají na co budou chtít.

Dnes si štafetový kolík přebírá rodák ze Slavkova u Brna, úspěšný trenér s bohatou jezdeckou kariérou. Muž, jehož jméno je zapsáno také v listině vítězů Velké pardubické, kterou ovládl v sedle Limita. Na otázky Libora Šimůnka, který pro něj odjezdil nejvíce svých startů, odpovídá jednasedmdesátiletý FRANTIŠEK ZOBAL

Natrénoval jste toho strašně moc, bavilo Vás to spíš ve větší, nebo menší stáji? A jaká vůbec ta kariéra byla?
Krásná a na tu dobu byla úžasná! Nedá se to srovnat s dnešní dobou, která je jiná. Ale my jsme tehdy byli s naší kariérou, s výsledky a s dostihy, co se tenkrát běhaly, spokojení.Jako trenér jsem začínal v malých stájích. Právě v té menší stáji mě to bavilo víc. Bylo tam méně koní a byl k tomu individuální přístup, na rozdíl od těch mega stájí.

Na kterého ze svých svěřenců, nebo obecně koní ve Vaší kariéře, nejraději vzpomínáte? Zaryl se Vám nějaký kůň do paměti?
Jako jezdci určitě Limit, se kterým jsme v roce 1976 vyhráli Velkou pardubickou. A pak třeba Napoli, Zulejka, O´key, Fiftynine, … To všechno byli koně, kteří zářili v Pardubicích, a měl jsem je strašně rád. Ale bylo by jich daleko víc, jen si na ně teď rychle nevzpomenu.

Kdybyste mohl něco změnit v českém dostihovém sportu, co by to bylo?
Učiliště. Chybí nám jezdci. Staří odcházejí, mladí nejsou. Učiliště jsou sice plná, ale žádné velké naděje do turfu bohužel nemíří. Hlavně kluků je málo. Nevím, kdo nám bude za pár let jezdit překážkové dostihy. Vidím v tom do budoucna velký průšvih, ale přiznávám se, že nevím co s tím.

Vím, že už jste na penzi, ale nějak tomu nevěřím, protože jste velice aktivní člověk. Máte před sebou ještě nějakou pracovní nebo životní výzvu?
Nemám, nemám… Chci se dožít ve zdraví co nejdelšího života, zúčastňovat se dostihů a scházet se tam dál s kamarády (usmívá se). Mám pár koní v tréninku, ale spíš takové čtvrté garnitury, jak se říká. Ale už není přede mnou ta výzva zvítězit, ale spíš se zúčastnit a bavit se.

František Zobal v sedle vítěze Velké pardubické Limita (1976)