Připravili jsme pro vás KOŇSKOU ŠTAFETU. Štafetový kolík ale bude jen symbolický. Půjde o “zimní” seriál minirozhovorů, které mezi sebou povedou osobnosti dostihového světa. Mají za úkol odpovědět na čtyři otázky a vybrat si kolegu, kterého se zeptají na co budou chtít.
Startérka a ředitelka chuchelské školy Soňa Froňková si pro své dotazy vybrala DUŠANA ANDRÉSE. „Vždy jsem obdivovala jeho univerzálnost, skromnost a humor. Má přes 300 vítězství na rovinách a stejně tak i na překážkách. Držela jsem mu palce jako jezdci a teď mu držím palce jako trenérovi,“ přiznává Soňa Froňková, která pro Dušana „přihodila“ jednu otázku navíc…
Vaše kariéra je docela rovnoměrně rozvržena mezi roviny a překážky, čemu jste dával přednost jako jezdec a proč?
Mně to bylo docela jedno, měl jsem ale asi radši roviny, ale věčné shazování váhy bylo trochu moc.
Ceníte si více svého vítězství s Temirkanovem v Derby nebo se Sixteen ve Velké pardubické?
Obě vítězství jsou pro mě hodně cenná. Nemám v tom žádná privilegia.
Jako trenér připravujete se svou manželkou a letošní šampionkou Jiřinou rovinové koně. Nepomýšlíte i na překážky?
Moc nad tím neuvažujeme, protože nejsou kvalitní jezdci. Ti dobří mají svoje angažmá ve stáji.
Téměř každý jezdec má nějaké hobby, které ho nabíjí. Někdo chová papoušky, jiný chodí na ryby nebo je myslivec, kde čerpáte energii Vy?
Nemám žádné hobby. Jsem v práci nebo na gauči u televize.
Šel byste předávat své dovednosti mladé generaci do školy jako učitel?
Já si nedovedu představit dělat učitele, nemám na to nervy. Je lepší dělat s koňmi, jak s lidmi…