Pardubické závodiště v letošní sezóně začalo s lehkou nadsázkou budovat jakousi kartotéku vítězů. Ošetřovatelé koní, kteří zvítězili v hlavních dostizích jednotlivých mítinků, na své koníky v ní ledacos prozradí.
Druhou kvalifikaci na 133. Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou vyhrál Lodgian Whistle a protože on už svůj „lístek“ má z květnové Úvodní cross country Koroka, dostal „zlatou vizitku“. O ryzákovi se silným příběhem tentokrát mluví jeho majitel Josef Chára. On a vodička, manželka trenéra Pavla Váňová, se rozhodli po vážném zranění bojovat o zdraví tohoto dnes desetiletého valacha a on jim to vrchovatou měrou vrací.
Josef Chára vlastnil za dobu existence své stáje nějaké koňské kabrňáky! Nikdy ne mnoho najednou, ale když už, tak opravdové dostihové borce. Za jeho stáj Statek Chyše-Váňa běhali Grilias, Father Frost, ale také v zahraničí výborný Fafintadenient. Z těch posledních pak Sottovento. A právě místo něj si Josef Chára na doporučení Josefa Váni staršího koupil Lodgian Whistla. O jeho kvalitách nebylo pochyb. Od prvních dostihových krůčků ho vedli manželé Myškovi. Vypilovali z něj výborného skokana, který si oblíbil myškovskou taktiku skákat ze špice a velet poli koní. Valach se pak z východu Čech stěhoval na západ. Místo polabských rovin už nějakou dobu polyká tréninkové dávky pod dohledem trenéra Josefa Váni staršího na Karlovarsku.
„Lodgian je náhrada za Sottoventa, o kterého jsem přišel ve Velké pardubické. A málem jsme přišli i o Lodgiana,“ říká Josef Chára a popisuje příběh, který mohl skončit úplně jinak. „Bylo to kruté. Dostal zánět, který mu napadl šlachu. Veterinář ho chtěl utratit, ale já jsem se rozhodl, že ho poléčíme aspoň tak, aby mohl dožít ve výběhu. Že ho někomu daruji, aby si dožil stáří,“ vzpomíná na nelehký rok a půl pan Chára. Měsíce piplání a léčby teď valach týmu svého majitele vrací.
Stylem start-cíl ovládl oba letošní starty. Ze špice přeskákal a ve vítězství proměnil jak Úvodní cross country Koroka, tak druhou kvalifikaci na Velkou pardubickou. Takhle to v plánu přitom nebylo. „Trenér by Ondrovi Velkovi naordinoval někde se držet v koních a pak teprve jezdit. Ale Váňa starší v Pardubicích nebyl a my jsme si s Ondrou řekli, že nemá cenu koně držet, ať to zkusí. Víc jsme nespekulovali,“ prozrazuje Josef Chára. Majitelova manželka doběh raději ani nesledovala a jejímu muži v cíli dost trnulo, když se rychle přibližoval Sacamiro, Chárova valacha už ale nedohnal. Majitel je přesvědčený, že ryzák zraje a v deseti letech prostojí i Velkou pardubickou.
A co bude Josef Chára dělat s kobercem, který je v červnové kvalifikaci věnované poctě vítězi Velké pardubické mjr. Svobodovi tradiční cenou, věnovanou Svobodovým synovcem podnikajícím právě v tomto odvětví? „Asi ho dám Lodgianovi před box jako podložku,“ odpovídá Josef Chára s úsměvem.
Do Pardubic jezdí Josef Chára pětačtyřicet roků, vlastní stáj má skoro tři desítky let. „Už to tak neprožívám jako na začátku, ale když mám v dostihu koně, jsou to nervy,“ přiznává Chára, majitel velké zemědělské společnosti hospodařící na polích v Karlovarském, Plzeňském i Ústeckém kraji.
+420 466 797 111
