Překážkové dostihy jsou mému srdci nejbližší, říká mladá jezdkyně Lenka Neprašová

Drobná blondýnka s milým úsměvem. To je dvacetiletá LENKA NEPRAŠOVÁ. Její jméno se na startovních listinách objevuje čím dál častěji a čím dál častěji je tuhle sympatickou jezdkyni taky vidět na stupních vítězů.

Na dostihové dráze Lenka Neprašová debutovala v roce 2020, vloni odjezdila 61 dostihů u nás i v zahraničí a letos jich má v polovině sezóny na svém kontě už o 10 více než za celý loňský rok. Prozatím poslední Lenčino vítězství se zrodilo 22. června v Pardubicích, kdy do cíle dovedla synovce slavného vítěze Velké pardubické Tiumena a sourozence někdejšího krále kvalifikací Trezora. Tenhle šestiletý tmavý hnědák nosí jméno TRIBUTE.

Tribute je na překážkách relativním nováčkem, začal s nimi teprve letos. Po proutkách a klasické steeplechase na něj čekal první cross. Jak byste ho popsala?
Tribute je super koník, ale musím se přiznat, že ho mám mnohem radši v dostihu než doma v práci. V dostihu je to velký profík. Ač má za nás jen tři starty na překážkách, nikdy v dostihu neudělal chybu. Všechno si vyřeší a krásně se vodí… Miluju ho jezdit. Ještě musíme zapracovat na nervozitě před dostihem, ale myslím, že si s tím poradíme a uděláme vše pro to, aby to pro něj bylo co nejpříjemnější.

Co Vám k průběhu dostihu řekli Faltejskovi, u kterých se Tribute připravuje?
Před dostihem Honza řekl, ať ho provedu co nejlepší stopou a co nejvíc mu ulehčím průběh dostihu.

U Faltejskových působíte i Vy. Jaký je Honza učitel? A posloucháte jeho rady?
Honza je super učitel. Jeho rady poslouchám a myslím, že už i využívám. Jezdec sice dostane pokyny, ale v dostihu se může stát cokoliv a ten nahoře si musí umět poradit a vyřešit to sám.

Mezi dostihovou veřejností se o Vás mluví jako o velkém talentu. Vnímáte to?
Myslím si, že to jen budí takový dojem, protože sedím na dobrých koních. Proto se to tak může zdát.

Jezdíte jak rovinové, tak překážkové dostihy. Co je Vašemu srdci bližší?
Mému srdci jsou bližší překážkové dostihy.

Nelze si nevšimnout, že někteří žokejové se k Vám chovají velmi gentlemansky, fandí Vám. To je asi příjemné, ne?
Kluci jsou moje druhá rodina. Jsem hrozně ráda, že mě mezi sebe tak dobře přijali.

Kde se vidíte za rok? Nebo třeba za pět let?
Nedokážu odhadnout. Nechávám to na osudu…

Tak budeme držet palce, ať se Lence daří. Kdo ví, kam ji osud dovede… 😊

foto: Petr Šedivý

bonus veren siteler