Kůň nejde vyfouknout a uložit do sklepa
Červnové závody Pardubické všestrannosti přilákaly do Pardubic celou řadu elitních jezdců. Byl mezi nimi i Miloslav Příhoda, který má startovat na olympijských hrách v Tokiu. V našem rozhovoru hodnotil nejen pardubické závody, ale také prozradil jak vnímá odsunutí termínu olympiády a jaký vlastně je jeho olympijský valach Ferreolus.
Vzal jsem do Pardubic mladé koně od pěti do sedmi let. Byly to jejich první military závody před tím, než se snad otevřou hranice a budou moct vyrazit na mezinárodní závody. Jsem určitě spokojený. Byla tam i nějaká vítězství, tak to mě těší. A hlavně je vidět, že koně jsou v pořádku a jsou připraveni do sezony a můžeme na to už jen navázat.
Je tedy Pardubické závodiště ideálním místem pro testování a přípravu koní?
Pardubické závodiště má velkou devizu v dostihové dráze, která je výborně připravená. Před třemi lety tady proběhla kompletní rekonstrukce překážkového materiálu, kdy udělali krásné skoky. I teď jsme si mohli poprvé vyzkoušet vodní překážku, která je úplně nová a výborně udělaná. Má to tu obrovský potenciál. Pamatuji se, když tu bylo Mistrovství Evropy a byly tu mezinárodní závody. Moc bych si přál, aby se sem jednou mezinárodní závody vrátily, protože sem patří. Pardubice jsou opravdu k tomu stvořené a mohly by využít multifunčknosti areálu, který nabízí velkou perspektivu nejen pro soutěže všestrannosti, ale i pro jiné jezdecké disciplíny.
Všichni víme, že olympijské hry v Tokiu musely být odloženy. Jak hodně velký problém to pro váš tým byl?
Vyloženě problém to nebyl. Spíš trošku opadlo takové to nadšení, ta euforie, že se nám to povedlo. Už od února jsme se připravovali fyzicky na to, aby kůň byl opravdu připravený a v tom přelomu července a srpna, kdy měl startovat na olympijských hrách, byl v nejlepší kondici. Spíš trošku problémem ta nejistota a nevědomost, která nás provázela a provází. Nevěděli jsme, jestli se olympiáda bude posouvat o měsíc, o dva, o tři nebo o rok či dva… nebo jestli se zruší úplně. To samé je s mezinárodními závody. U nás v České republice nejsou závody na úrovni 4 hvězd, na kterých by měl Ferreolus startovat a které by ho měly vzdělávat a posouvat zkušenostmi dál. V tomto jsme opravdu odkázáni jen na závody v zahraniční a ty momentálně žádné vypsány nebyly. Takže čekáme. S koňmi je to o to složitější, že je nejde vyfouknout, dát je do sklepa, počkat až se rozjede sezona a pak je vyndat a rovnou jet. Jsem člověk, který se snaží mít vše naplánované a mám rád, když vím do čeho jdu a na co se připravit. A teď momentálně mi to situace neumožňuje. Takže je pro mě strašně složité se teď orientovat v době a nějak s koňmi pracovat.
Takže neuvažujete o tom, že byste v rámci nějaké přípravy absolvovali nějaký menší závod u nás v České republice?
Myslím, že to tomu koni nic nepřidá. A vzhledem k tomu, že všestrannost je složená ze tří zkoušek a v každé zkoušce přeci jen malinko riskujete, snažíme se ta rizika minimalizovat. Pokud bych je chtěl podstoupit, tak jedině v případě, že to tomu koni skutečně něco dá a že to pro něj nebude zbytečný start. Momentálně Ferreolus absolvuje nějaké skokové závody v rámci tréninku a udržení, aby nepracoval jen doma a aby se trošku dostal i do jiného prostředí a trošku se socializoval s jinými koňmi. A protože se bohužel v České republice zatím nevypisují ani tříhvězdové úrovně mimo mistrovství republiky, vůbec o tom neuvažuji.
Jaké postavení má Ferreolus? Má nějakou VIP péči ve stáji?
A tak samozřejmě (úsměv). Je to spojené i s tím, že ho máme ve stáji už šest let. Je to kůň, který je momentálně nejstarší a nejdelší dobu u nás. Nejenom že je to výborný sportovec, je to i výborný společník s výborným charakterem. I kdyby nejel na olympiádu a nechodil velké soutěže, tak je to kůň, kterého má každý rád. On strašně rád spolupracuje, je inteligentní a všichni u nás ve stáji – ať už na něm jezdí, nebo s ním jenom spolupracují a ošetřují ho – ho mají rádi. Je to vděčný a hodný kůň.