1946

Po devítileté přestávce způsobené druhou světovou válkou byl uspořádán první poválečný ročník až v roce 1946. Závodiště nebylo v průběhu války udržováno, koncem války bylo zničeno bombardováním sousedící rafinerie. Bylo třeba zasypat desítky kráterů, nově postavit Irskou lavici a opravit všechny překážky. Z kurzu zmizel celý Popkovický oblouk, neboť tuto část dráhy zabrala armáda a byly zde postaveny vojenské budovy.
V předvečer dostihů byl uspořádán společenský večer v hotelu Grand a obchody ve městě byly slavnostně vyzdobeny.
Rámcových dostihů se zúčastnili jezdci z Francie a dostihům přihlížela francouzská delegace. Na dostihy přišlo asi 60 tisíc diváků. Na tribuně byli četní hosté v čele s armádním generálem Ludvíkem Svobodou.
Velká pardubická se běžela o celkovou dotaci 108.000,- Kčs, vítězi bylo vyplaceno 80.000,- Kčs.
Na start prvního poválečného ročníku se postavilo osm koní a jezdců. Favoritem byl polokrevný NURMI ze stájí Z.R.Kinského. NURMI byl synem vítězky poslední předválečné Velké pardubické, klisny NORMA a v jeho sedle byla Lata Brandisová, taktéž poslední předválečný vítězný jezdec. Dobré šance se přisuzovaly také SVATOPLUKOVI, který měl velmi dobrou rovinovou třídu a VÍTĚZOVI.
Po startu se ujal vedení ZÁHOR sledován ostatními. Po absolvování prvních tří překážek šli do čela VÍTĚZ, SVATOPLUK a TITAN a zavedli pole na Taxisův příkop. Zde došlo k prvním pádům. Zatímco ČIMBORASSO a ZÁHOR byli znovu nasednuti a pokračovali v dostihu, pro NURMIHO byl Taxis konečnou, neboť si jeho jezdkyně při pádu zlomila klíční kost a pohmoždila rameno.
Na Irské lavici se opozdil SVATOPLUK, ale brzy se dotáhl na vedoucí skupinu. Také ČIMBORASSO měl problémy na Irské lavici a na šesté překážce v lesním průseku pak měl pád. Na jedenácté překážce potom vzdal, stejně jako předtím za lesíkem také ZÁHOR.
Na Hadím příkopu zastavil SVATOPLUK a pád měli VÍTĚZ, ONA a ZÁHON. Všichni ale pokračovali.
SVATOPLUK přebrodil Velký vodní příkop a potom dostihl vedoucího TITANA. V oblouku do cílové rovinky pak jeho jezdec udělal osudnou chybu, když místo na Velký anglický skok vedl svého koně na poslední proutěnku směrem k cíli. Když zjistil svůj omyl, vrátil se, ale kůň před Velkým anglickým skokem zastavil.
To již byl TITAN daleko vpředu. SVATOPLUK nakonec překážku překonal a vydal se stíhat vedoucího koně. TITAN však vedoucí pozici uhájil až do cíle, i když SVATOPLUKOVI k úspěchu chyběla pouhá polovina délky.
Daleko za touto dvojicí a s velkými odstupy doběhli do cíle ještě VÍTĚZ, ONA a ZÁHON.

TITAN
Polokrevný tmavý hnědák neznámého původu se údajně narodil v roce 1937. Patřil vojenské správě z válečné kořisti. Byl zařazen k výcviku záložních důstojníků v jezdecké škole v Bohdanči.
Byl špatně ovladatelný a proto nepříliš oblíben. Ve škole jej objevil škpt.Miloš Svoboda a zvolil svým osobním koněm.
Brzy objevil jeho mimořádné skokanské schopnosti v terénu a podrobil jej přípravě pro soutěž ve všestranné způsobilosti, military.
Když bylo oznámeno, že ještě v roce 1946 bude uspořádán první ročník poválečné Velké pardubické, přihlásil jej dodatečně do tohoto dostihu.
Titan nebyl podroben žádné speciální dostihové přípravě. Kurz Velké pardubické přešel jako jediný bez chyby a zvítězil.
Ve Velké pardubické startoval celkem šestkrát, jeho první Velká byla jeho prvním dostihem v kariéře a také jediným vítězstvím.
Po ukončení dostihové kariéry byl přeřazen k pohraničním jezdeckým jednotkám na Šumavě, kde také ukončil svůj život.

Kariéry vítězů :

• Titan
• Miloš Svoboda