1956

Ve stejném složení byl uspořádán dvoudenní mítink i v tomto roce. Ve Svítkově byly postaveny dnes již neexistující dřevěné stáje pro 72 koní a zde byla ustájena většina zahraničních koní a i domácí reprezentace. Kolem stájí rostly moruše, nedaleko za stájemi tekl v té době neregulovaný potok zvaný Bylanka a sem chodili všichni často koním chladit nohy. Odpoledne se vodilo po pěšinách v přilehlém lesíku. Někteří přijížděli již dlouho před mítinkem. Naši zde často pobývali již od začátku prázdnin, sovětský trenér a žokej Nikolaj Laks přijížděl po rovinových mítincích již v polovině září s dvojicí koní, kteří potom úspěšně startovali v dostizích přes proutěné překážky.
Mezi osmnácti soupeři ve Velké pardubické patřili k nejvážnějším uchazečům o prvenství zkušení UNKAS, LETEC, SALVATOR a BROUK. Z nováčků měl dobrou šanci KOMANDÍR, který týden předtím získal páté místo v Ceně Volhy. Ze zahraničních koní bylo nutné počítat s polským BARACSEM, kterého zdobilo druhé místo v Ceně Volhy a z dvojice sovětských koní se zdála být velice dobrá klisna BAJGA, která při zahajovacím dnu zvítězila v Ceně Marici.
Po startu šel na špici polský BARACS. Zdržela se zde GOMBA, která se v momentu kdy bylo odstartováno otočila.
K prvním pádům došlo již na Malém vodním příkopu. Padli zde oba topolčianští zástupci ADBRITUS a FURIOSO XIV, ale po znovunasednutí pokračovali společně s GOMBOU.
Na Taxisu měli pád CASSIÁN, BROUK, SALVATOR, UNKAS a FURIOSO XIV. Před překážkou zůstal stát ORLOV a vzdal.
Na Irské lavici skončil FURIOSO XIV, který odepřel překážku překonat. Po Irské se vytvořila vedoucí skupinka, ve které byli všichni tři zahraniční zástupci, z domácích pak zde byli KOMANDÍR, LETEC, HUMOR, GEJŠA, CHODEC a GNOM.
Na Francouzském skoku měl pád posledně jmenovaný a dále nepokračoval. Na třinácté překážce padla GEJŠA a pokračovala pak ještě ke Dropu, kde byla pro zranění zadržena.
Pole koní pak pokračovalo k Hadímu příkopu. Zde měl pád UNKAS. Na Velkém vodním příkopu padl polský BARACS, ale rychle ztrátu dohonil. Problémy zde měl i ADBRITUS, který spadl do příkopu, nakonec však vylezl a pokračoval dále.

Za lesíkem v oranici upadl BARACS. Vedoucí dvojice LETEC a KOMANDÍR pak získala menší náskok, ale před Velkým anglickým skokem se na ně opět dotáhl BARACS.
S odstupem za nimi cválali BAJGA, ISTREBITĚL a HUMOR a se ztrátou pak ještě GOMBA, ADBRITUS, UNKAS a CHODEC.
Na Havlově skoku měl další pád UNKAS. Všichni ostatní bezchybně zdolali zbývající skoky.
Na rovinové dráze vedl LETEC. Po překonání poslední proutěnky polský BARACS předstihl KOMANDÍRA a zaútočil i na vedoucího LETCE. Oba pak svedli tuhý boj o vítězství, ze kterého o pouhý krk vyšel vítězně LETEC. Třetí byl pět délek za touto dvojicí KOMANDÍR, čtvrtý sovětský ISTREBITĚL a s odstupy dostih dokončilo ještě dalších pět koní.
Vítězný jezdec Josef Vavroušek je dodnes nejmladším vítězem dostihu, bylo mu devatenáct a půl roku, když dosáhl svého životního úspěchu.
Trenérem Letce byl Josef Dobeš, neměl ale trenérskou licenci a tak je v análech jako trenér uváděn „majitel“, což bylo tehdejším zvykem.

LETEC
Narodil se v Hřebčíně Napajedla 13.1.1945. Jeho první pojmenování bylo LÁKAČ.
Matka LASIČKA, dříve MARYČKA MAGDONOVÁ, se narodila v Irsku u chovatele J.J.Parkinsona a byla k nám dovezena se svojí matkou MOYLE LASSIE, která potom taktéž působila v našem chovu. Ze sourozenců Letce byl výborným překážkářem také LADÍK(po City).
Až do svých šesti let běhal rovinové dostihy a patřil k dobré třídě. Startoval i v dostizích nejvyšší kategorie, kde získával umístění a dokázal i zvítězit. Startoval i na mezinárodním rovinovém mítinku socialistických států. Jako čtyřletý dokázal koncem sezóny vyhrát super vytrvalecký dostih na 6000 metrů, kde porazil i skvělého Liberála.
Měnil majitele a trenéry. Byl zlý, kousal a kopal a říkalo se o něm, že je nebezpečný. To se nezlepšilo ani po jeho kastraci a bylo rozhodnuto dát koně utratit. Na poslední chvíli se o této skutečnosti dověděl major Dobeš a projevil o koně zájem. Tím začala jeho nová dostihová kariéra. Připravován na Xaverově začal běhat překážkové dostihy.
Celkem 6x startoval ve Velké pardubické. V roce 1952 doběhl třetí, o rok později dostih nedokončil, v dalších letech byl čtvrtý a desátý a v roce 1956 zvítězil. O rok později startoval ve Velké naposledy a po pádu na Taxisu a několika dalších chybách vzdal před Velkým vodním příkopem. V roce 1958 si při výběrových dostizích zlomil nohu a byl utracen.

Kariéry vítězů:
 

• Letec
• Josef Vavroušek