1963

V rámci celého mítinku zvítězili koně SSSR v pěti dostizích, Maďarsko zvítězilo 4x, domácí 3x, Rumuni si odnesli dvě vítězství a Bulhaři zvítězil 1x.
V patnáctihlavém poli startujících bylo pět koní ze SSSR, dva z Rumunska a dva z Maďarska. Favority byli vítězové předchozích ročníků GRIFEL a GABOJ. Z domácích se nejvíce věřilo KORANOVI.
Po startu se ujal vedení KORAN, společně s CHOCHOTEM a GRANÁTEM. Před Taxisem byli zadrženi oba maďarští zástupci AFIUM a SZAKERTÖ.
První šel přes Taxis CHOCHOT. Pád zde měli DALMAT, OLAF a PUSZTÝ. Na Irské lavici vybočil PRIBOJ a chvíli se zde zdržel.
Za lesík koně zaběhli za vedení KORANA a CHOCHOTA, za nimi PING PONG a další. Na Malých zahrádkách padl CHOCHOT.
Pole se potom roztáhlo a ve vedení se střídali KORAN s PING PONGEM, s odstupem pak cválali GRIFEL, GABOJ, DIV a FULGER.
Na Poplerově skoku padl GABOJ a svému jezdci utekl. Před Hadím příkopem se za vedoucí dvojici dotáhl GRIFEL, který měl však na Velkém vodním příkopu pád a značně se zdržel. Padli zde také JAVOR II a FULGER.
Mezitím opět vedla dvojice KORAN, PING PONG a jako třetí cválal DIV. Další skoky vedoucí trojice překonala bezchybně, ale začal je pomalu dohánět GRIFEL.
Po Havlově skoku zmizel první za lesíkem KORAN, za ním PING PONG a za lesíkem již GRIFEL předstihl dosud třetího DIVA.
V oblouku do cílové rovinky KORAN přidal a vzdálil se od vyčerpaného PING PONGA. Za bouřlivého jásotu diváků proběhl KORAN jako první cílem s dvanáctidélkovým náskokem před PING PONGEM. S odstupem získal třetí místo GRIFEL a i další koně dobíhali jednotlivě s velkými ztrátami.
Po sedmi letech a nadvládě sovětských koní a jezdců zvítězil domácí zástupce, z čehož měli všichni velkou radost. Podle historika Velké pardubické Miloše Svobody byl František Vítek po Karlu Holoubkovi teprve druhým vítězným jezdcem profesionálem, o čemž se dá asi polemizovat, jedině, že by tím myslel pouze domácí jezdce, což by mohlo souhlasit. Každá doba má ale svá specifika, o pseudoamatérismu socialistických sportovců víme své a také vítězní Angličané z let prvních desetiletí Velké pardubické možná nebyli tak docela amatéři.
Trenérem vítězného Korana byl Václav Čechura, jehož tréninková centrála se nacházela v Lysé nad Labem

KORAN
Hnědák, nar. 2. 2.1951 v Hřebčíně Napajedla, po Gradivo-Korouhev(Simson).
Za svoji dostihovou kariéru startoval celkem 86x, 40x zvítězil a 31x se umístil.
Patřil ke špičce již na rovině. Řadil se k nejlepším vytrvalcům Východní Evropy a na Mezinárodním rovinovém mítinku v Moskvě a o rok později v Praze vyhrál vytrvaleckou Cenu Pekingu. Je také vítězem tradiční Velké dubnové ceny.
K absolutní špičce patřil i v překážkových dostizích a několik roků byl nejvýše hodnoceným steeplerem. Třikrát zvítězil ve Velké karlovarské steeplechase, dvakrát ve Velké poděbradské steeplechase, dvakrát v dostihu předcházejícím dnešní Prvomájové steeplechase v Lysé nad Labem, vyhrál Velkou pražskou steeplechase, několikrát zvítězil v hlavních dostizích na pardubické dráze a dvakrát zvítězil i v Bratislavě.
Ve Velké pardubické startoval 4x. V roce 1959 dostih nedokončil, v roce 1961 byl šestý a o rok později pátý a v roce 1963 zvítězil. V roce 1964 patřil k velkým favoritům, ale týden předtím si v Ceně Volhy na Velkém vodním příkopu zlomil nohu a byl utracen.
Jeho pravý bratr Komandír byl ve Velké pardubické třetí a pátý, pravá sestra Korisť byla klasickou vítězkou a na rovině byl nejlepším na tehdejší době v našem regionu famózní Korbel(po City), který zvítězil v Československém derby a ve Velké ceně na mezinárodním rovinovém mítinku.

Kariéry vítězů:

• Koran
  Koran původ
  Koran rodina
• František Vítek